Café Bar Briketa

O briketě

Taková poslední štace, dotočná! Pak už nejspíš rovnou domů,  pod most, a nebo na záchytku.

No i takhle se psalo o Briketě. O výčepu, baru, putyce, pajzlu, špelunce naproti Nákladovému nádraží na Žižkově.

Briketa měnila majitele a s příchodem plynového vytápění pro uhlíře s putnama práce skončila. Ale „špelunka“ jela, tak nějak dál svojí setrvačností. Otevírací doba zůstala  od 6 do 16-17 hodin a podle toho vypada i klientela. Nájemci se měnili, otevírací doba taky a z Brikety, nálevny  se stala spíš non stop herna, ale ceny byli stále příznivé.

Z jara r.2020 Briketu neničila jen celní správa kvůli herním automatům, ale hlavně covid-19 který provoz zastavil definitivně.

Bar byl k pronájmu a vypadalo to že původní tradiční koncept, nálevna bar, je u konce a tento úžasný pajzl zmizí ze světa a bude v prostorách cukrárna, pekárna, nebo něco podobně strašného, ale nějaká chybička se vloudila a nedopadlo to. A tento podnik dříčů, alkáčů, flákačů, rváčů a lehkých holek byl opět k pronájmu.

A tak se dalo pár „moudrých hlav“ dohromady, nebylo to v Polské lidové republice, ani v NDR, ale tady na Žižkově a začala rekonstrukce Brikety svépomocí. Žádné velké zásahy spíš snaha poukázat na vazbu k Nákladovému nádraží a na jeho historii v industriálním stylu.

S návrhem interieru nám omáhal sochař, grafik, malíř a alternativní umělec Petr Pisařík, který tvoří svá díla v atelieru přímo v budově Nákladového nádraží.

Autorem fotografií, které jsou z prostředí překladiště je opět umělec, který tvoří na Žižkově, sochař, malíř, fotograf, horolezec  a objevitel Miroslav Pankrác.

Briketa bar je zajímavý sociální projekt, kde se setkávají někteří původní štamgasti, mladí umělci z nedaleké umělecké školy, občas i nějaký dobře situovaný host z Central Parku sem zabloudí. Směsice lidí, názorů a životních stylů se zde prolíná.

Pijou se Unětice 10 a 11, na třetím čepu speciály z menších pivovarů jako třeba z Pivolodě, především jejich desítka Legie je mezi hosty oblíbená.